- Arnoąt Hrdina --- 4. 4. 2003
Re: cimbuří
Přátele! Mám takový pocit, že se tu pletou dohromady dvě věci. Ctěl bych se proto ujistit, že myslíte to stejné jako já: Cimbuří anobrž "spojení na ozub" se mi jeví se smyslu pravoůhlých ozubů na spojovaných dílech střídavě proto protějšímu spojovanému kusu. Cink se oproti tomu o hodně hůř vyrábí a nadovedu si dost dopře představit, jak by se dal zkosený profil ozubu cinku vyrobit na sirkulárce na jeden řez. Cink je podle mého názoru ještě pevnější spojení než ozub, protože v minimálně je jakýkoli pohyb desky v jednom ze smězů zamezen vlastním ozubem, čili zkosením vnitřní stěny ozubu.
Nepletou se tady dva způsoby spojování dohromady? Je tu nějaký truhlář, aby mi to vysvětlil co je co, pokud se mýlím?
Ikdyž bych rád našel způsob, jak strojově vyrobit právě ty cinky!
Osobně vidím přesnější hladší obrobení stěny ať ozubu, nebo cinku frézou. Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz. (Já osobně plánuji k tomuto učelu koupit Narexku ... mají dva typy podle výkonu, je podle mých informací odolnější výkonnější ale i dražší 5-6 tis.Kč) Mám stůl pro upínání ruční kotoučové pily (dá se v ní pak řezat jako ve stolní pile) Do toho stolu (výrobce je Folkraft ale asi by se todalo vyrobit i amatérsky) se dá upnout i horní fréza a pak se dá použít stejný postup, jak je tady popisován pro kmitavou pilu. Myslím použít vodící lištu. Ten stůl má z boku i vodící pravítko pro vedení prkna podél pily (nebo jiné mašinky) v pravém nebo jiném úhlu, takže i ten ozub pak bude mít i uvnitř pravý úhel. Ikdyž při správném zařezání prvního ozubu by to měla v kolmím směru udržet i vodící lišta. Určitě bude mít takový ozub hladší stěnu, umožní menší vůli mezi zuby tím pádem to bude pevnější a déle takové spojení vydrží.
Ještě jeden způsob jsem viděl v jedné knize pro domácí kutily, kde jsou ozuby vyráběny opět pomocí horní frézy. Přípravky tam vypadaly velice profesionálně. K fréze určité síly byla kulisa s vodícími zuby. Na fréze byl navléknut přípravek, který zapadal do vodízích zubů a vymazoval vedení pro vyfrézování zubu. Pojezdem přípravku frézy v jednom vodícím zubu kulisy se vyfrézoval jeden zub a převedením frézy do dalšího vodídího zubu další zub. Výměnou frézovacího nástroje za kuželový se dala vyfrézovat jedna strana cinku. Ovšem nepochopil jsem, jak se vyrobí ten protikus, když to má mít zkosení z jednoho boku desky do druhého. Stejným postupem zboku by mělo dno zubu cinku kulatý profil a to by jaksi do sebe nešlo. Jak tohle dělají nevím. Ovšem pídil jsem se po těch frézách a kulisách, a zatím jsem na ně nenarazil ve fyzické podobě. Takže bych byl vděčen za informaci, jestli se to sem vůbec dováží, kdo to prodává a za kolik. Díky!
Ovšem je to zase jen amatérské řešení. Profesionálně se asi ozuby vyrábějí jinak.
S přáním hezkého dne Arnošt
----- Original Message ----- From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, April 04, 2003 12:13 AM Subject: Re: cimbuří
Starý dřevěný vojenský kufr ( z I. sv. války ) sloužil na zahradě po mnoho let jako úschovna grilovacího náčiní. Před děštěm, ani sněhem se neuklízel. Spojení v rozích na cink ( cimbuří ) bylo perfektní, je na něm vidět z vnitřní strany rysky tužkou - cink byl vyřezáváván ručně. Bylo to určitě velmi pracné. Bylo to i z kvalitního dřeva s hustými léty a pravidelnou strukturou. Kolíbavé pouzdro a přesné nastavení pravítek na cirkulárce výrobu cinků významně usnadní. Sehnal jsem si kvalitní vejmutovku a jsem přesvědčen, že tak kvalitní materiál na nástavky si cink zaslouží. Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je z odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá strana dřeva. U dřeva působí vlhkost jinak na pravé a jinak na levé straně dřeva a proto se každé prkno bortí ( prohýbá do žlábku ). Tepelná roztažnost železa se projeví v jiném počasí, než bobtnání dřeva vlivem vlhkosti. A tyto dvě síly se obvykle vrájemně perou mezi sebou :)) a buď se hlava hřebíku vtlačí do prkna, nebo je hřebík povytažen. Spojení na cink je spojení dvou kusů stejného materiálu, kde se nic mezi sebou nepere. Pro plodiště s vysokými rámky bych tedy volil kvalitnější dřevo a dražší spojení stěn nástavku, ale pro nízké medníky bych možná záležitost odbyl levným smrkovým materiálem a lepeným spojením s vruty natupo. Medníky stejně nejsou na povětrnosti celoročně a protože se s nimi častěji manipuluje může být jejich spotřeba relativně vyšší, je proto třeba, aby byly levnější.
Jen na okraj: domnívám se, že počet příspěvků na téma cimbuří svědčí o tom, že se zvyšuje zájem včelařů o opuštění svých dosavadních univerzálů a budečáků atd. protože to téma může souviset především s výrobou nástavkových úlů. Cenné profesionální doplnění informací nejen o dřevu a výrobě úlu lze díky péči př. Petra Strejčka nalézt na http://www.langstroth.wz.cz/archiv.html , langstroth/=/seznam.cz
Přeji všem hezký večer. pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2672
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |